Jana Oborná: „Proč jsou návštěvy fotosrazů tak drahé?”

Dnes vyšel krás­ný feje­ton Jany Obor­né, jed­né ze „začí­na­jí­cích foto­gra­fek – posti­že­ných šílen­ců”, ze seri­á­lu „Zrca­dlov­ka a já” na webu digimanie.cz s výstiž­ným názvem „Proč jsou návštěvy foto­sra­zů tak drahé?”
Nejen mě ten­to feje­ton krás­ně poba­vil, ale také mi pro­mlu­vil z duše. Dopo­ru­ču­ji k pře­čte­ním jak dal­ším foto­gra­fic­kým šílen­cům, kte­ří urči­tě vědí „o co jde”, tak i nezasvěceným.

Vinné sklepy Podluží 10. – 12. 7. 2009

Koneč­ně jsem se dostal k tomu, abych vybral pár lep­ších fotek z posled­ní akce a napsal o ní pár řád­ků (tedy s více jak měsíč­ním zpožděním).

Není nad sra­zy s kama­rá­dy, kte­ré mají něja­kou náplň. Vlast­ně čis­tě chlasta­cí akcič­ky nemám rád. No a tato akce se oprav­du poved­la. Nechy­bě­la zába­va, dob­rá par­ta, chlastač­ka, spor­tov­ní vyži­tí, nová mís­ta – pros­tě paráda.
Ten­to­krát jsem vyra­zil s býva­lý­mi kole­gy. Cílem byly vin­né skle­py. Vyra­zi­li jsme na kolech, resp. z Pra­hy pěk­ně poho­dl­ně „EC„éčkem do Břec­la­vi a potom na kolech do Morav­ské Nové Vsi. Ve vla­ku jsme se muse­li dosta­teč­ně posil­nit – pilo se co teklo a jed­li se výteč­né řízečky.  Záso­ba pohon­ných hmot byla pod­ce­ně­na a tak jsme v Brně muse­li dotankovat.

Akce na dva dny zača­la hned v páteč­ní večer ve sklíp­ku jed­no­ho z našich kole­gů. Vinař­ské umě­ní je neleh­ká řeho­le, ale u Košu­tů při­ná­ší zla­té plo­dy. Víneč­ka jsme obhléd­li, při­vo­ně­li, okoš­to­va­li, zakous­li něco sla­né­ho, popo­ví­da­li. Mys­lím si, že kaž­dý si při­šel na svou. Pros­tě per­fekt­ní večer.
Nej­vět­ší úspěch sla­vi­lo Neuburské.
Celý pří­spě­vek

Ahoj všichni!

Vítej­te na mém webu.

Jme­nu­ji se Hon­za, ale už del­ší dobu mi kama­rá­di říka­jí Hon­zig. Tato pře­zdív­ka mi zůsta­la poté, co jsme si vymys­le­li a naši­li nová jmé­na na dre­sy naše­ho zvlášt­ní­ho flo­or­ba­lo­vé­ho týmu. Je prav­da, že po všech mož­ných jiných pře­zdív­kách to byla koneč­ně tako­vá, kte­rá se mi oprav­du zamlouvala.

Je tomu už něko­lik let, co mě nadchlo foto­gra­fo­vá­ní. Už jsem měl pár zku­še­nos­tí nejdří­ve s kla­sic­kým fil­mem a to hlav­ně s foto­a­pa­rá­tem Zenit. Potom při­šla éra kom­pak­tů kino­fil­mo­vých i digi­tál­ních kom­pak­tů a fotek z dovo­le­ných a akcí. Potom půj­čo­vá­ní bra­t­ro­va foťá­ku. To už zača­lo oprav­du při­ta­ho­vat. Začal jsem se o foce­ní zají­mat. A koneč­ně před o něco víc než rokem jsem si poří­dil svo­ji prv­ní digi­tál­ní zrcadlovku.

No a tady se poku­sím podě­lit o zážit­ky a uká­zat pár svých výtvorů.
Tak­že mi drž­te palce.

Hon­zig